Česko-japonský pár v ložnici

„Slečno, nechtěla byste se mnou chodit?”
„Ne!”
„Vřelé díky, to jsem si oddychl!”

Nevěsta se ptá snoubence: „Drahý, co tě upoutává na děvčatech? Inteligence, nebo krása?”
Ani jedno, ani druhé, víš, že se mi líbíš jenom ty!”

On a ona pod peřinou: „Miluji vás, má drahá.”
„Ale já vůbec nejsem drahá, některé kolegyně chtějí i dva tácy za hodinu!”

Kdo má nejlepší hnojivo?
Žena. Sedne mužovi na klín a hned mu naroste mrkev.

„Pan Bedřich je sexuální odborník,” prozrazuje kamarádce poštovní doručovatelka, „má druhou mízu a třetí zuby!”

„Jaktože máte v domě takový hnojník?” nevěří na návštěvě vlastním očím Petrova přítelkyně.
Petr odvětí: „To bude asi tím, že chováme krávy.”

Mládenec k matce: „Potkal jsem nádhernou dívku, ale nevím, jak na ni.”
„Pošli jí květiny, pozvi k sobě na večeři ve dvou a uvidíš.”
Referuje potom matce: „Nic z toho nebylo, chtěla u mě mýt nádobí.”
„A co je na tom špatného?”
„No jo, když ona ho chtěla umýt před jídlem!”

„Nedovolím, aby sis vzala toho hlupáka!”
„Ale mami, vždyť to nebude na dlouho!”

Majitel nočního klubu se zlobí na vyhazovače: „Proč jste toho ožralu včera nevyhodil?”
„Promiňte, pane, nemohl jsem - byl to kolega, taky vyváděl!”

Přijde mladík do drogerie a prodavač se ptá: „Máte nějaké přání?”
Mladík váhavě vykoktá: „Ehm, chtěl bych... eh, balíček kondomů.”
„Tu máte,” odvětí prodavač a pokládá balíček na pult.
Mladík si říká, že to šlo docela snadno a lehce, a tak povídá: „Víte, když nad tím přemýšlím, možná že budu potřebovat spíše dva balíčky.”
„Tu máte,” odvětí prodavač a pokládá na pult druhý balíček.
Mladík se stává otrlejším a po chvilce přemýšlení opět mění názor. Po pár minutách odchází z drogerie v nevázané náladě s deseti balíčky kondomů.
Ten večer onen mladík dorazí k domovu své slečny, která mu sděluje pozvání k rodinné večeři. Celá rodina se usadí ke stolu a otec vyzve mladíka, aby pronesl modlitbu před jídlem. Mladík tedy začne: „Bože, děkujeme ti za toto jídlo, ruce, které jej vytvořily, lidi, kteří jej pomáhali vypěstovat...”
Mluví přes deset minut a děkuje Bohu za úplně všechno včetně příboru, ubrusu na stole a dlaždiček na podlaze.
„Amen!”
Když domluví, jeho milá se k němu nakloní a šeptá mu do ucha: „To jsem nevěděla, že jsi tak nábožensky založený člověk.”
On, také šeptem, odpovídá: „Já zase nevěděl, že tvůj otec prodává v drogerii!”